Snad každá vesnice a město má potok nebo řeku, které jimi procházejí. Anebo v nich rovnou pramení. Téma, které se nabízí. A přesto mě nikdy nenapadlo. Dokud jeden z našich pravidelných korespondentů neposlal snímek, nad kterým se mi rozbřesklo. Tohle je on: Místo, kde se potok pramenící v naší vesnici vlévá do moře. Místo, kde jeho sladká voda končí svou...
Parkurový jezdec. Novopečený šéf místního fotbalového klubu. Mladý a nadějný reprezentant málo známé hry jménem korfbal. Tento měsíc se nám v novinách sešlo hned několik borců naráz. A byla radost o nich psát. Sportovci jsou rozhodně těmi, kterým prostor v obecních zpravodajích náleží. A nemusí jít jen o vítěze. Všechny ty poháry, medaile, umístění, přebory, turnaje a mistrovství jsou vždycky vděčným námětem....
Víte, co je to ufka? Přišel s ní můj syn, když byl malý. Podstatné jméno odvodil od citoslovce uf. Ufka je synonymum pro solidní dřinu. Práci nebo situaci, při níž se člověk fakt zapotí. Přesně o takové bude dneska řeč. Může přijít námět, který rozdělí vesnici/město na dva tábory. A ty pak mají potřebu vyříkávat si stanoviska v obecních novinách....
Múza nechodí denně a i těm ostříleným psavcům se může stát, že zamrznou. Zvlášť když je venku pod nulou jako teď. Ale nemusí být celá ta tíha na vás. Nezoufejte. Když se téma neurodí ve vaší hlavě, řešení je jednoduché a krásně komfortní: rozhlížejte se okolo. Tady jsou čtyři cesty, které vedou k cíli. A tím je článek nebo rovnou...
Napsat solidní článek je někdy pěkná věda. A zatracená dřina. Znáte to? Někdy tam písmena, slova, věty i rozvitá souvětí skáčou samy. A někdy to z vás neleze a neleze. Dobrá zpráva je, že to má své opodstatnění. A že je vlastně vědecké. Nebo alespoň opírající se o racionální základy. „Rozhodně v tom hrají roli naše hormony. A rozhodně se ženy a muži v tomto směru...
Být to jindy, chystali byste touto dobou do svých obecních novin pozvánky na adventní jarmarky a koncerty, předvánoční besídky, mikulášská dovádění, půlnoční mše nebo silvestrovské ohňostroje. Jenže je rok 2020. Trochu jiný rok. Rok s covidem-19. Rok vzhůru nohama. Jen tam u nás, kde přispívám do místního zpravodaje, letos nebylo hned několik oblíbených slavností. Jde o setkání, která mají tradici a místní jsou...
To si vám takhle vykračuju k novému odpočívadlu u Odry, u řeky, protože potřebuju fotku k článku do zpravodaje. Jsem nadšená – je neděle odpoledne, léto, venku plno lidí, u nových bytelných stolů piknikuje parta kamarádů, jeden z nich otáčí klobásy na veřejně přístupném grilu. Přesně takhle si to vodáci, kteří díky ostravskému projektu Fajnovy prostor odpočívadlo zrekonstruovali, představovali – místo bude žít,...
Narovinu: trpělivost nepatří mezi mé nejsilnější stránky. Mám spoustu jiných báječných vlastností, ale na trpělivostním šampionátu bych skončila poslední. Nebo se na něj spíš ani nekvalifikovala. Když se věci nedějí, nehýbou, neřeší a nevyřeší okamžitě / ihned / v mžiku / včil, šílím! A jakmile si k něčemu musím sednout a věnovat tomu milion času, po chvíli se začnu vrtět, kroutit a mám...
Byl to náročný večer i víkend. Nějak takhle by mohlo začínat pikantní povídání o povedeném prodlouženém večírku. Bohužel. Skutečnost je mnohem méně šťavnatá. Ale o to emotivnější. Vsí, kde jsem vyrostla, se koncem minulého týdne prohnala voda. Zabrala si dočasně dvorky, zahrady i pár sklepů. Koryto místního potoka nezvládlo nášup, který po sobě na zemi nechal přívalový déšť. Co spadlo, dralo...
Novináři ve velkých médiích ji nemají moc rádi. Vlastně na ně působí jako červený hadr na býka nebo červené trenky na prezidenta. Přijde jim pod úroveň, aby jejich práci kontroloval jejich vlastní zdroj – respondent. Mluvím o autorizaci. Jenže obecní noviny jsou jiná kategorie. Nehrají si na investigativní tiskovinu, která odhaluje kauzy, přináší nová zjištění a nenechá si do toho od nikoho...
Jana Fabianová