Snad každá vesnice a město má potok nebo řeku, které jimi procházejí. Anebo v nich rovnou pramení.
Téma, které se nabízí.
A přesto mě nikdy nenapadlo.
Dokud jeden z našich pravidelných korespondentů neposlal snímek, nad kterým se mi rozbřesklo.
Tohle je on:
Místo, kde se potok pramenící v naší vesnici vlévá do moře. Místo, kde jeho sladká voda končí svou pozemskou cestu, když se smísí s Baltem.
Co tu cestu popsat, napadlo mě nad fotkou. Od pramene po ústí.
Neboli zajímat se:
Otázky, na které může znát odpovědi třeba expert na vodu. Najdete ho v podniku, který pečuje o povodí velké tuzemské řeky, do které se vaše voda vlévá. Anebo taky na nejbližší přírodovědné univerzitě. Stačí poprosit mluvčí jednotlivých institucí, aby vám takového odborníka pomohli vytipovat a oslovit. A pak už si jen domluvit rozhovor. V dnešní covidem prověřené době už se ani nemusíte potkat osobně. Leccos jde vyřešit osobně on-line – pomohou aplikace MS Teams, Skype, Zoom a podobně.
Když se člověk začne pídit po detailech, zjistí, že mnohé informátory má i pod nosem. Tak třeba:
1) Území, kde potok začíná, někomu patří – je fajn popovídat si o prameni s majitelem pozemku. Zná to místo? Má k němu vztah? Chodívá k němu? Za jakých okolností?
2) Výtečnými sběrateli informací jsou místní školáci. Ve škole se často věnují projektům, které s místem, kde bydlí, souvisejí. Včetně mapování místních toků. A pokud se o něj ještě nezajímali, pak je to tip pro učitele. Zkuste je angažovat. Výprava k toku nebo prameni, jeho parametry, jeho dobrodružná cesta od začátku po ústí – děti zjistí leccos, když mají motivaci.
Tak co? Kdy se na výpravu za vodou pod vašimi okny vydáte ve vašich zpravodajích? Anebo ve školách. Já se na ni právě chystám a těším se moc.
Vaše Jana