B ř e z o v á Je to vesnice o tisícovce lidí na Uherskobrodsku ve Zlínském kraji. A taky, nebo spíš a především v Bílých Karpatech, jejichž prostorné stráně dávají člověku pocit, že se konečně může pořádně nadechnout.
Lidé se tu na ulici zdraví – každý každého. Dobrý den vám adresují, i když jste úplně cizí.
A stejně lidský a všímavý je i zdejší přístup ke zpravodaji.
Obecní čtvrtletník, který tu vydávají, není výstřední, ani neudává trendy. A přesto je výjimečný – je plný fotek, na kterých jsou lidé, kteří dělají z Březové Březovou. Myslivci, hasiči, fotbalisti, zdejší folklorní spolky – a to tu mají hned tři –, muzikanti, škola i místní pan farář. Ti všichni pravidelně plní zdejší obecní noviny. A na fotkách, které autoři k článkům přikládají, jsou doopravdy ti, o kterých se v textech píše. Místní.
Z mého pohledu – funkční řešení, jak vzbudit zájem čtenářů.
Proč? Ne všichni mají ve vsi psavce nebo profesionála, který by sypal z rukávu jeden poutavý text za druhým. A fotografie jsou výtečným magnetem. Potvrzuje to i Darina Králíková, pracovnice obecního úřadu v Březové, která má vydávání zdejšího zpravodaje na starosti: „Fotek je v našem zpravodaji opravdu dost. Ne všichni mají zájem číst sáhodlouhé články. Ale fotky je zaujmou a pak třeba přečtou i text, který by jinak přeskočili.“
A tak jsou stránky zpravodaje v Březové plné tváří malých i dospělých Březovanů – kluci z fotbalového týmu po utkání, myslivci na plese, školáci na lyžáku, hasiči při nácviku evakuace dětí ze školy, děti na karnevalu, folklorní soubory při představení, domácí výuka.
Život zdejší vesnice v obrazech a na mnoho způsobů.
Nebo třeba vítání občánků – tradice, k níž se spousta vesnic i měst postupně vrací, protože o ni lidé stojí. To březovské z konce roku 2019 přiblížili ve zpravodaji z března 2020 hned na osmi snímcích. A k fotkám, jménům a datům narození nových Březovanů předvídavě přidali poznámku, že vše otiskují se souhlasem rodičů a v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. „Rodiče věděli, že chceme fotky uveřejnit. Kdo nechtěl, svolení nám nedal,“ doplňuje Darina Králíková, která je autorkou fotek z většiny akcí, jež pořádá obecní úřad. „Lidé už jsou zvyklí, že mám foťák v ruce. A aby věděli, že nefotím pro osobní účely, mám na foťáku samolepku obce. Když se jedná o větší akci, kdy jsem zapojená do organizace, fotí pro nás místní zkušený fotograf pan Jurásek.“
Místní zpravodaj vychází pravidelně od roku 2005 a o příspěvek na titulní stranu se tu stará starosta Josef Trecha. „Úvodní slovo bývá o tom, co se děje nebo stalo. Podstatné věci o dění v obci ve zkratce,“ říká.
S úsměvem podotýká, že se většinou právě na jeho úvodník čeká – zatímco ostatní příspěvky už jsou připravené ve složce na ploše, jeho musejí sekretářky popohánět, aby sedl k papíru. Úvodník psává ručně, víc mu to tak vyhovuje. Teprve poté požádá sekretářku, aby textu dala počítačovou podobu.
Březovské noviny mají ustálenou podobu, rytmus i řád. Místní jsou na pravidelný čtvrtletní přísun informací zvyklí. „Už to zevšednělo, dřív to byla větší euforie, teď už to berou jako samozřejmost,“ hodnotí přístup čtenářů starosta.
K fotkám ještě jeden postřeh na závěr. Určitě doporučuju je opatřovat popiskami – napsat, kdo na fotce je nebo kde či u jaké příležitosti vznikla. Osvěží to. A pomůže při čtení, snáz se každý zorientuje.
Ideální je taky přidat jméno autora – ale pokud je stejný jako autor textu, nutné to není.
Pokud bych se musela rozhodnout, co je důležitější a užitečnější, pak je to rozhodně popisek.
Vaše Jana