Archiv, ostrov pokladů

Narovinu: trpělivost nepatří mezi mé nejsilnější stránky. Mám spoustu jiných báječných vlastností, ale na trpělivostním šampionátu bych skončila poslední. Nebo se na něj spíš ani nekvalifikovala.

Když se věci nedějí, nehýbou, neřeší a nevyřeší okamžitě / ihned / v mžiku / včil, šílím! A jakmile si k něčemu musím sednout a věnovat tomu milion času, po chvíli se začnu vrtět, kroutit a mám tendenci utéct.

A přesně proto bádání v archivu není nic pro mě.

Pokud tam ovšem nenarazím na poklad.

Tak jako se mi to stalo v Archivu města Ostravy, kam jsem původně vyrazila pro pár fotek a doplnění informací k rozhovoru pro náš obecní zpravodaj. Vzala jsem si v práci volno a šla.

A zjistila, že se tam skrývají skvosty.

Po bombardování v dubnu 1945, číslo popisné 2. Zdroj: Archiv města Ostravy

Třeba: úplně první zpravodaje, které v naší vesnici začaly vycházet před 60 lety. A pak všechna další čísla!!! Jsou plné textů, které popisují tehdejší místní dění i dějiny – líčí aktuality i stěžejní obecní události.

Nebo: fotoalbum s letitými snímky, které zachycují různá místa u nás v obci před třiceti, padesáti, pětasedmdesáti i sto lety.

Nebo: můj úplně první článek, který jsem pro zpravodaj kdysi napsala. Je tomu jednadvacet let zpět, studovala jsem univerzitu a šlo o rozhovor s nově zvoleným tajemníkem zdejšího úřadu. Romantické na tom je, že je samozřejmě podepsaný mým rodným příjmením.

Ale dost něžností a rozjímání. Mluvím o tom hlavně proto, že historie a archivy nabízejí bohatý přísun námětů, když si dáte tu práci, sednete si na chvíli v badatelně a listujete.

Zkuste to.

Tady je vlastnoosobně vyzkoušený návod:

• najděte si archiv, v němž mají informace o vaší obci a/nebo vašich obecních novinách
• zajděte tam na návštěvu – ideálně se předem spojte s někým ze zaměstnanců, historiků, kteří se porozhlédnou za vás, přivítají vás a řeknou vám, co zajímavého z vašeho okruhu zájmu mají v policích
• půjčte si publikace, fotoalba či svazky, dopřejte si fůru času a listujte
• dělejte si poznámky
• se svolením vašeho průvodce či zaměstnance v badatelně si udělejte pár fotek na mobil – ať už kvůli obsahu, který vás zaujal, nebo jako ilustraci, protože až budete psát článek, budou se vám fotky hodit
• udělejte si představu, co všechno vás v archivu mají, a slibte si, že se tam zase vrátíte.

Také vydání z roku 1973 je uloženo v Archivu města Ostravy.

Pár konkrétních tipů, co vás může v archivu cvrnknout do nosu a co si z něj rovnou můžete odnést:

• udělejte rozhovor s historikem / odborníkem z archivu o historii vašich obecních novin: odkdy vycházejí, jak vypadaly dřív, co se v nich psalo, kdo to psal, jakou proměnou prošly, jaké je jejich poselství a smysl dnes
• ofoťte si články, které psali vaši předchůdci o historii vaší vesnice – můžete je znovuotisknout nebo z nich citovat vybrané pasáže
• poznačte si zajímavá témata, která byste mohli použít – podívat se na ně dnešníma očima
• naskenujte / vyfoťte si staré fotografie – fotorubrika, která ukazuje tatáž místa kdysi a dnes, není nic, co bych vynalezla, ale je velmi vděčná – čtenáři ji mají rádi a dobře se chystá, určitě se k ní jednoho dne vrátím v extra článku.

Extra tip:

S ohledem na dobré budoucí vztahy vřele doporučuju, abyste si s archivem, který vám materiály poskytl, rovnou domluvili, za jakých podmínek můžete jejich archiválie využít – vyfotit si je a otisknout. Ostravský archiv například umožňuje otištění fotografií s uvedením jednoduché formulace u snímku – Zdroj: Archiv města Ostravy.

Tak hurá do archivů!
Vaše Jana