Jak na třeskuté téma? Někdy je to pěkná ufka

Víte, co je to ufka? Přišel s ní můj syn, když byl malý. Podstatné jméno odvodil od citoslovce uf. Ufka je synonymum pro solidní dřinu. Práci nebo situaci, při níž se člověk fakt zapotí. Přesně o takové bude dneska řeč.

Může přijít námět, který rozdělí vesnici/město na dva tábory. A ty pak mají potřebu vyříkávat si stanoviska v obecních novinách.

U nás to byl nový altán u katolického kostela. Některé nadchnul, jiné zklamal, dalším je fuk a jiné pohled na něj vysloveně vytáčí.

Série článků vypadala následovně:

  • staví se altán – zpráva,
  • altán je hotový – rozhovor s autory nápadu a s architektem (za mě hotovo, altán jsem považovala za uzavřený, vždyť stál a začal sloužit lidem),
  • reakce nespokojené občanky, vedle ní v témže čísle argumentace autorů na námitky a odpovědi na otázky, které položila,
  • reakce dalších lidí na jejich reakce,
  • znovu reakce autorů,
  • reakce jiných dalších lidí.

Řetěz – tipuju – zatím nekončí. Čekám další samovolné reakce a reakce na reakce.

Nový altán vzbuzuje emoce. Někomu se líbí, jiného rozčiluje.

Úplně zjednodušeně: kritikové altánu vyčítají, že je předražený, nefunkční a nevzhledný. Autoři vysvětlují, co kolik stálo a jak postupovali.

A uprostřed toho všeho stojíte vy. Autoři obecních novin. Chcete a měli byste nabídnout prostor oběma/všem stranám, nabídnout rovnoměrně jejich argumenty, tak aby si čtenář udělal vlastní názor.

Jenže na to musíte empaticky.

A to se mně onehdy moc nepovedlo. Tolik jsem chtěla, aby měli čtenáři vedle sebe vyjádření pro i proti, že jsem se v tom všem nechtěně dotkla autorky kritického textu. Nedala jsem jí totiž vědět, že dám její text k vyjádření protistraně. A nenapadlo mě, že to bude považovat za nefér. „Myslím si, že není vhodné dát protistraně k dispozici celý materiál, který obecní zpravodaj od někoho dostal. Ten člověk to poslal obecnímu zpravodaji a nikomu jinému,“ přidává svůj postřeh zkušená reportérka Českého rozhlasu Andrea Čánová. A nabízí řešení: „Ze zaslaných materiálů bych vypracovala sumář základních okruhů a ty formou otázek poslala těm, kterých se kritika týká. Navíc nemusí to být jen jedna protistrana. Kritika může mířit na více stran. Pak je také otázkou, jestli zveřejnit celý materiál zaslaný jako podnět, či jej novinářsky nějak zpracovat v tištěné verzi zpravodaje. A třeba využít sociální sítě, kde souběžně zveřejnit všechny texty v plném znění.“

Jak doplňuje šéfredaktor regionálního magazínu Patriot Jaroslav Baďura, klíčová přísada se jmenuje empatie. „Citlivost je na místě – autor původního názoru by měl dle mého mínění vědět, že redakce bude k problematice publikovat názor protistrany. Postupoval bych transparentně: Pane XY, děkujeme za váš podnětný názor k nové výstavbě v obci, rádi bychom vyzvali i protistranu, aby se k problému vyjádřila.“

Oba profesionální novináři podtrhují, že položit vedle sebe názory obou/všech táborů je pro čtenáře jednoznačné plus. Obecní noviny vycházejí jednou za měsíc za dva, někdy i méně často. Dohledávat pak, k čemu se o vydání později vyjadřuje někdo další, je nepohodlné.

Cílem všech, tedy nejen obecních periodik, by mělo být přinášet do veřejného prostoru debatu. Je úkolem redakce přinášet nejrůznější pohled na rozvoj obce, novinky, palčivá i méně palčivá témata,“ míní Jaroslav Baďura.

A Andrea Čánová dodává: „Asi bych doporučila redakčním radám, aby vytvořily nějaká pravidla, která na takovou situaci pamatují. A pokud podnět od jedné strany přijde v takovou dobu, že druhá strana nedostane ospravedlnitelný čas na vyjádření třeba minimálně pět dnů, tak se to celé posune až do dalšího čísla.“

Stojí na pevných základech. Ale mezi místními tak pevnou půdu pod nohama nemá.

Pojďme si to sesumírovat. Jak na to, když přijde příspěvek, který něco či někoho z obce kritizuje:

  1. Autorovi původního textu dejte vědět, že požádáte protistranu o vyjádření.
  2. Protistraně neposílejte text, který vám přišel, ale spíše okruhy či otázky, které z něj vyplynuly – ať se k námitkám vyjádří.
  3. Oba názory pak uveřejněte v tomtéž čísle vedle sebe.

Tak ať vám to píše. A hezké nekonfliktní jaro přeju.

Vaše Jana 

Mým životem je novinařina. Nejradši píšu o věcech, které mám pod okny – léta dělám vesnické noviny. Jsem autorkou ebooku Vesnické noviny snadno a čtivě . Ráda se podělím o své tvůrčí know how, aby se vaše obecní noviny hladce rodily a dobře četly. Můj příběh najdete tady >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • I malé vesnici sluší pořádné noviny

    Jak psát noviny, které vám budou u sousedů závidět. Ebook zdarma.

  • Kategorie
  • Nejnovější články