Čtyři oříšky pro psavce. Cvrnknou do nosu, kdykoli je nouze o téma

Múza nechodí denně a i těm ostříleným psavcům se může stát, že zamrznou. Zvlášť když je venku pod nulou jako teď.

Ale nemusí být celá ta tíha na vás. Nezoufejte. Když se téma neurodí ve vaší hlavě, řešení je jednoduché a krásně komfortní: rozhlížejte se okolo.

Tady jsou čtyři cesty, které vedou k cíli. A tím je článek nebo rovnou článků několik, protože potřebujete dát dohromady celé vydání.

1) Zapněte senzory, pomoc je na dohled

Pomocník číslo jedna jsou lidé okolo vás. Téma vám ťuknou, když se jen tak potkáte/zavoláte si/napíšete si. Někdy vědomě: Hele, zaujalo mě/Měl či měla bych pro tebe takový tip/Nechceš napsat o tom, že… A už to jede.

Mnozí vám pomůžou mimoděk – ani nebudou tušit. A velkou pochvalu si v tomto ohledu zaslouží tolik peskované sociální sítě. Právě to se stalo pár dní nazpět mně:

O kříži v polích

Kolega novinář Honza Král, o jehož Slezskoostravských listech, pro které píše, tady byla řeč pár článků nazpět, nasdílel na facebook fotku ze svého výletu po okolí.

Kromě toho, že byla čarokrásná, měla ještě jednu podstatnou vlastnost – byla z katastru naší vesnice.

Staňkův kříž. Foto: Jan Král

Byl na ní kříž, říká se mu Staňkův. Sama jsem o něm v posledních letech několikrát psala, protože má půvabný příběh: v roce 1888 jej v polích za vesnicí nechali postavit manželé František a Apolonie Sýkorovi z gruntu číslo 112, jako výraz vděčnosti a pokory k životu. Stál tam celá ta léta a podepisovaly se na něm povětrnostní podmínky. Až se jeden z místních rodáků, který ke kříži coby kluk chodíval v neděli odpoledne na procházky s rodinou, rozhodl, že si kříž zaslouží opravit. Sehnal finance včetně dotací a pomocí dalších lidí z vesnice pomohli kříži zpátky ke kráse. V roce 2018 místní farář znovuobnovenému kříži znovu požehnal.

Psali jsme o tom ve zpravodaji a od té doby ještě znovu.

A teď se kříž na působivém snímku Jana Krále objevil na sociální síti. Honza jej poslal dál. Za hranice katastru, kde kříž dobře znají.

Vzala jsem to jako impulz a dala Honzově snímku a Staňkově kříži prostor v našich obecních novinách.

Výsledkem je krátký rozhovor o tom, jak fotka vznikala. Čtenáři dostali všechno, co potřebovali – vizuálně poutavou stranu doplněnou o příběh na téma,  jak se kříž stal známým i za hranicemi naší vesnice – viz březnové číslo Starobělského zpravodaje, strana 14.

 A je tu ještě jedno plus.

Sociálně-síťová inspirace má skvělý bonus: povětšinou už téma žije vlastním životem bez ohledu na vaši iniciativu. A je proto pravděpodobné, že i vaše přispění na dané téma, pokud jej vystavíte na sociální sítě, bude mít mnohem větší zásah, než kdybyste jej otiskli pouze v novinách, které vycházejí u vás ve vsi.

 2) Jak to dělají jinde?

Rada číslo dvě zní: inspirujte se u sousedů. Většina obcí a měst má obecní/městský zpravodaj. A většina z nich ho taky dává v pdf na web. Stačí otevřít, zběžně prohlédnout a říct si, co z nápadů, které použili jinde, by šlo aplikovat u vás.

Téma. Forma. Grafika. Rubrika. Detail. Cokoli lze vzít jako inspiraci. Dejte si chvilku na průzkum terénu a uvidíte sami, kolik nápadů vás cvrnkne do nosu.

Mimochodem – nápadům od vedle se věnuje i zdejší rubrika Jak to píše sousedům.

3) A co na to profesionálové?

Třetím zdrojem nápadů mohou být velká = celostátní, profesionální média.

Jsou témata, která v daný okamžik hýbou Českem a dotýkají se i každého českého, moravského či slezského města a vesnice.

Stačí si jich všimnout. Odvodit si, co přinesou do každodenního života.

Například? Covid-19.

Už rok mává našimi životy. Soukromím, prací, místem, kde žijeme. Dopadá na místní školáky, učitele, kadeřnici, hospodského, pekařku, sokoly, skauty, lékaře, rodiče.

Jděte na to, z které strany chcete. Vždycky to bude v pořádku, pokud celospolečenské dění popíšete na příbězích lidí, jichž se ve vaší obci hmatatelně dotýká.

Covidovému režimu se uzpůsobujeme od jara 2020.

4) Zalistujte kalendáriem

A je tu ještě čtvrtý, stejně zkušený přihrávač témat. Kalendář.

Při troše fantazie se dá v každém měsíci najít hned několik typicky se opakujících událostí, na které se můžete zaměřit.

U nás kupříkladu typicky v lednu píšeme o plánech do nového roku, detailně o novém rozpočtu, učitelé letos hodnotili atypické školní pololetí. V květnu vždycky chystáme informace o pouti, v červnu pak o tom, jaká byla, pokud tedy byla, jako že vloni nebyla, protože byl covid. V září se pro změnu dá psát o novinkách začínajícího školního roku v mateřince nebo základní škole, v prosinci o akcích adventu, chystané půlnoční mši nebo nabídnout hodnocení uplynulého roku a výhled do přicházejícího.

K tomu máte určitě akce, které k vaší obci patří a mají stále místo v jejím kalendáři, pokud se tedy zrovna nevalí covidová vlna. Pálení čarodějnic. Loučení s deváťáky. Hasičské závody. Svatomartinskou slavnost. Cokoli na ten způsob.

Suma sumárum

Všechny čtyři nápovědy jsou elegantním řešením ve chvílích, kdy vaše múza ne a ne zaklepat.

Klidně jí dejte volno. Má na to holka taky nárok. A sáhněte pro jednou po prověřených technikách sběru nápadů. Však ona vás, až si trochu dáchne, zase s chutí políbí.

Ať vám to píše.

Vaše Jana