Co přinesla voda

Byl to náročný večer i víkend. Nějak takhle by mohlo začínat pikantní povídání o povedeném prodlouženém večírku.

Bohužel. Skutečnost je mnohem méně šťavnatá. Ale o to emotivnější.

Vsí, kde jsem vyrostla, se koncem minulého týdne prohnala voda. Zabrala si dočasně dvorky, zahrady i pár sklepů. Koryto místního potoka nezvládlo nášup, který po sobě na zemi nechal přívalový déšť. Co spadlo, dralo se všady. Bez ohledu na lidské city.

Nejkrušnější situace byla v ulici jménem Starecká, vyasfaltovanou silnici kopíruje koryto potoka, jehož hladina běžně nemívá ani půl metru. Najednou měla na výšku více než čtyřnásobek, voda tekla ulicí a zastavila se až v zahradách, které nečekaně proměnila v laguny. A taky ve sklepě, který naplnila až po strop.

Místní měli hlavu v dlaních a hasiči kus noci co dělat. Následující den se uklízelo a doufalo, že další déšť už potok tolik nerozvášní.

Kdo vášněmi nešetřil, byli zdejší lidé. Opakovaně a každoročně žádají správce potoka, aby koryto vyčistil. Dno je podle nich silně zanesené, čímž pádem tok nepobere tolik vody, kolik by bylo kvůli bezpečnosti potřeba. A komplikace jsou tu.

18. června 2020 vpodvečer. Co je vlevo, bývá koryto potoka. To vpravo je silnice.

Tušení se naplnilo

Od lidí z ulice mi přišel následující mail. Bylo to dopoledne předtím, než ulicí prolétla záplavová vlna a zanechala za sebou spoušť.

„Dobrý den, upřímně už nevím, kam se máme obrátit, aby někdo začal něco dělat se Starobělským potokem, nevím, jak vypadá potok v jiných částech Staré Bělé, ale u nás na ulici Starecká je to naprostá pohroma. Potok zarůstá trávou, voda už nemá pomalu kudy téct, díky zanedbání potok strašně páchne. Už jsme si několikrát stěžovali a bylo nám řečeno, že potok spadá do kompetence Povodí Odry a oni na to údajně nemají peníze, aby potok vybagrovali a vyčistili. Když jsem psala e-mail se stížností přímo na Povodí Odry, vrátil se mi zpět s tím, že e-mailová adresa neexistuje, a to jsem ten e-mail našla přímo na jejich stránkách. Potok už je tak zarostlý, že když trochu zaprší, zvedá se hladina vody rychleji. Jsme v záplavové oblasti, proto nám to není příjemné. Myslím si, že by nebylo za škodu se o stavu potoku ve zpravodaji zmínit, není dobré se při každém dešti strachovat, jestli nás potok vytopí, nebo ne. Mockrát děkuji.“

Objektivita neexistuje

Pokud se na vás lidé takhle obrátí a požádají o pomoc, je to skvělé. Značí to, že vám a vašim novinám věří.

Je důležité jejich důvěru ocenit a téma uchopit – poctivě, nejednostranně, vyváženě.

To znamená jediné: požádat o vyjádření všechny strany, které k problému mají co říct. Říkejme tomu neutralita, protože ať se snažíte sebevíc, objektivita je podle mého přesvědčení z logiky věci nesmysl. A to se týká stejně tak novinařiny velké, jako novinařiny obecní. Autorem je vždy jedinec, výjimečně jedinců víc. A vždy subjektivně vyberou z daných vyjádření a informací jen ty, které jim přijdou podstatné.

U zpracovávání témat, z nichž už na začátku čouhá rozhořčení, nařčení či osočení jiné strany, rozhodně dbejte na to, abyste všem stranám dali prostor se vyjádřit. Zeptejte se jich, co na kritiku protistrany říkají. A vyjádření všech stran poctivě seskládejte za sebe.

O poznání klidnější potok v neděli 21. června.

Klacky pod nohama

Nejde to vždycky jako po másle. Občas to drhne. Nenechte se odradit. Ani v případě, že s vámi protistrana bude hrát hru na „přece se nic tak hrozného neděje, aby se o tom muselo psát“. Právě jako se to stalo mně.

U příběhu ze Starecké ulice jsem požádala o vyjádření správce potoka. Mimo jiné jsem v telefonu slyšela větu, že obecní zpravodaj přeci není konfliktní čtení. A taky že problém není černobílý, ať tedy s vydáním článku počkám do příštího měsíce, než se správce zvládne vyjádřit.

V tu ránu zablikala moje novinářská kontrolka: pokud vám někdo zkouší vydání textu rozmluvit, aniž by pro to měl skutečně pádný důvod, nenechte se. Na informace máte nárok stejně jako velká média. A vám je ku cti, když poctivě oslovíte všechny strany příběhu nebo rovnou sporu a vyložíte jejich stanoviska vedle sebe.

Pravidlo, které si osvojte a zvnitřněte, zní:

Žádná jednostrannost!
I obecním novinám sluší, když dají prostor všem, kterých se problém týká.

V našem učebnicovém příběhu o potoku, který se vylil z břehů a na jehož neudržovanost obyvatelé poukazovali už před velkou vodou, je ideální zeptat se:

• lidí, kteří v místě žijí
• správce potoka
• starosty, který je ombudsmanem svých spoluobčanů.

Doplňkem mohou být třeba hasiči, kteří na místě pomáhali. Sice nemohou ovlivnit, v jakém je potok stavu, ale mohou nabídnout další fakta i emoce z místa.

Po úklidu.

Získáte tak věty typu:

„Byla to rychlá spoušť. Voda se vylila z koryta potoka a valila se nám do zahrad, sousedovi do sklepa. Na zahradě jsme měli vody po kolena, soused měl sklep úplně plný, zatopený.“
obyvatelka zaplavené ulice

„Čerpali jsme vodu ze sklepů a zahrad, aby se netlačila zpět k domům. Strhli jsme i dřevěný mostek, o který se zachytávaly klády, co přinesla voda, aby byl proud klidnější. Na Starecké jsme byli dobrých pět šest hodin.“
velitel jednotky dobrovolných hasičů

„Dnes rozvážíme vysoušeče, chlapi pomáhají s úklidem, na Stareckou jsme objednali kontejner.“
starosta

„Podrobně a pečlivě situaci prověříme.“
správce toku

Co s tím?

Tyhle výroky pak ladně proložíte větami bez uvozovek a seskupíte do článku pro obecní noviny. Samozřejmě přidáte jména a příjmení těch, kdo věty vyřkli. K uvádění jmen respondentů i autorů se s vámi moc ráda vrátím někdy příště.

Hezké léto vám všem!
Jana